Zapomenutý případ Fanny Adams

Zapomenutý případ Fanny Adams

Někde jste mohli vidět nebo slyšet anglický výraz “sweet Fanny Adams”, tedy v češtině “sladká Fanny Adams”. Málokdo ale ví, jaký původ tento výraz doopravdy má. 

Poslouchejte na:

Google PodcastsApple PodcastsSpotifyYouTubeAnchor

Přepis:

Fanny Adams se narodila 30. dubna 1859 v Tanhouse Lane v malém městečku Alton, které se nachází  v kraji Hampshire ve Velké Británii. Město Alton bylo velmi známé pro pěstování chmele a produkci piva. V této době byla mezi pivovary velká konkurence. Pivo se začalo produkovat ve velkém, aby se zabránilo nadměrné konzumaci lihovin. Její otec George Adams pracoval na farmě, matka se jmenovala Harriet Adams a Fanny se narodila jako čtvrté dítě ze šesti. V roce 1862 se narodila její sestra Elizabeth Anne, které se také říkalo “Lizzie” a v roce 1866 se narodila její další sestra Lilly Ada.

Fanny Adams

Fanny byla popsána jako vysoká, půvabná a inteligentní dívka. Vypadala vždy starší, chodila do školy, byla zodpovědná, veselá a velmi kamarádská. 

V sobotu 24. srpna 1867 osmiletá Fanny, její mladší sestra Lizzie a jejich kamarádka Minnie Warner chtěly jít na procházku do nedalekých chmelnic a louky Flood Meadows. Maminka Fanny neměla o děti obavy vzhledem k tomu, že Alton bylo bezpečné a klidné město, kde se nikdy nestal žádný závažný zločin. Sledovala své dvě dcery a jejich kamarádku jak odchází z domu, než zmizely z dohledu.

Jak dívky šly směrem k Flood Meadows, potkaly slušně oblečeného mladého muže jménem Frederick Baker, který pracoval jako advokátní koncipient. Ve městě byl tento 29letý muž teprve dva měsíce, ale byl známý tím, že měl k dětem vřelý vztah a často jim dával sladkosti nebo peníze. A stalo se tak i tentokrát. Dívky navíc Fredericka od pohledu znaly, často ho vídávaly v kostele. Frederick Baker dal Fanny půlpence s prosbou, jestli by ho nedoprovodila ke staré silnici, která vedla do nedaleké vesnice Shalden. Lizzie a Minnie ale chtěly jít s Fanny, a tak jim Baker nabídl tři a půl pence, aby si šly mezitím koupit sladkosti. 

Louky Flood Meadows

Fanny si vzala půlpence, ale odmítla s Bakerem odejít. Frederick Baker stál opodál a sledoval dívky, jak si hrají a jí ostružiny, které nacházely po louce. Zanedlouho Baker popadl osmiletou Fanny Adams a utekl s ní pryč mimo dohled ostatních dětí. Stalo se tak okolo 13:30. 

Ilustrace únosu Fanny Adams
z policejních novin

Zbylé dvě dívky běžely domů k Minnie Warner, kde vše řekly Marthě, matce Minnie. Nevěděly jméno muže, ale byly schopné popsat, co měl na sobě – kabát, světlé kalhoty a cylindr. Martha ale celou podle ní historku smetla ze stolu a nezabývala se tím. Marthě se nezdálo, že by se v jejich městě mohlo něco takového stát. Lizzie a Minnie si šly tedy dále hrát. 

Okolo páté hodiny odpoledne se Lizzie vrátila domů. Když ale Harriet Adams viděla, že se její mladší dcera vrátila bez Fanny, přišlo jí to podezřelé. Fanny byla zodpovědná dívka, která nikdy neutekla z domu a nikdy nenechala své sourozence bez dozoru. Od Lizzie se dozvěděla, že s Fanny utekl nějaký muž. Harriet Adams se bez váhání rozběhla ke své sousedce paní Gardener. Vysvětlila co se stalo a požádala ji, jestli by jí nemohla pomoct s hledáním Fanny. Paní Gardner se Lizzie zeptala, proč to hned nešly říct domů. Lizzie sousedce vysvětlila, že to řekly matce Minnie Warner, ale ta to nepovažovala za důležité. 

Paní Gardner a matka Fanny pospíchaly k louce Flood Meadows, kde si dívenky dříve hrály. Cestou potkaly mladého muže. Měl na sobě stejné oblečení, jaké Lizzie a Minnie popsaly. Paní Gardner a Harriet Adams muže zastavily a paní Gardner se vrhla na výslech muže a ptala se ho, kde je Fanny Adams.  Muž se představil jako Frederick Baker. Řekl, že pracuje jako advokátní koncipient pro Williama Clements. Přiznal, že dívkám dal peníze, ale podle něj poslední moment, kdy je viděl, bylo, když si  hrály na louce. Paní Gardner i paní Adams měly podezření, že by ve zmizení Fanny mohl mít Frederick Baker prsty. Paní Gardner mu vyhrožovala policií, ale Baker odpověděl, ať si dělá co chce. Měl ve společnosti velké postavení, a tak se obě ženy vrátily domů v naději, že si Fanny ještě někde hraje s ostatními dětmi. 

Blížilo se k sedmé hodině večer a Fanny stále nikde. Paní Adams měla větší a větší obavy, tohle chování nebylo pro Fanny typické. Navíc se za hodinu stmívalo.  Paní Adams a paní Gardener daly dohromady skupinu sousedů a společně se Fanny vydali hledat. Začali v okolí jejich ulice Tanhouse Lane, ale bez výsledku. Další zastávkou pro hledání Fanny byla louka Flood Meadows a okolní chmelnice. 

Dům na Tanhouse Lane

Chmelnice i louka byly tiché, nikde ani živáčka, a tak se každý ze sousedů rozešel jiným směrem volajíc jméno Fanny. Jeden z pracovníků na chmelnici, vojenský veterán Thomas Gates, šel směrem k chmelnici, kde uviděl něco mezi dvěma sloupy. Nedokázal říct, co ta věc byla, a tak se k sloupům přiblížil. Když byl ale dostatečně blízko, uviděl mezi sloupy znetvořenou dětskou hlavu a další části lidského těla. Hlava zavražděného dítěte měla řez od ucha k uchu, který tvořil úsměv. Bylo jasné, že jde o Fanny. Zmizela jako jediné dítě z města. Její pozůstatky byly poházené po chmelnici i louce a okolí. Některé z orgánů byly z těla Fanny odstraněny a některé části těla se ale nikdy nenašly. Vyděšený Thomas Gates se svěřil jednomu ze sousedů, který vše řekl paní Adams. 

Harriet Adams běžela ve společnosti dalšího souseda za svým manželem, který v té době hrál kriket. Než ale doběhla na místo, v šoku a vyčerpáním z běhu omdlela a za Georgem Adams byl poslán jeden z lidí z vesnice. Poté co se George Adams dozvěděl, co se stalo jeho dceři, šel domů, kde si vzal nabitou pistoli a šel hledat muže, který udělal Fanny něco tak strašného. Lidé z města se ho snažili přesvědčit, ať spravedlnost a vyšetřování nechá na policii. 

Policejní dozorce  byl ten večer informován o tom, co se stalo s Fanny Adams a okamžitě začal vyšetřování. Šel do hospody jménem The Leather and Bottle v Emory Streets, kde byly na stole položeny veškeré nalezené ostatky Fanny. Nařídil hledání chybějících částí těla a sám začal pátrat po vrahovi. Dozvěděl se, že Frederick Baker dal dívkám peníze, a tak se stal hlavním podezřelým. Policejní dozorce Cheyney nařídil svému týmu policistů, aby vyhledali Fredericka Baker. Paní Gardner ale Williamovi Cheyney řekla, že Frederick Baker pracuje jako koncipient pro Williama Clements a ulehčila jim práci.

Cheyney se společně s jedním policistou vydal do kanceláře Williama Clements, i když nečekali, že ještě někdo bude v práci vzhledem k tomu, že bylo již 9 hodin večer. K jejich překvapení ale v kanceláři někdo byl… A zrovna to byl Frederick Baker. Policii řekl, že dívkám dal peníze a pak pokračoval ve své cestě pryč a nikomu neublížil. Cheyney ale znal jinou verzi a trval na tom, že by si chtěl s Frederickem Baker promluvit na policejní stanici. Mezitím se před budovou kanceláře Williama Clements objevil rozzuřený dav občanů města. Baker musel být vyveden z budovy zadním vchodem a poté byl vzat do vazby. 

Při prohledávání Fredericka Baker policie našla dva malé nože. Navíc se na rukávech jeho košile našly malé kapky krve a kalhoty měl mokré, jak kdyby z nich chtěl něco umýt. Baker byl ale stále klidný a zapojení do vraždy Fanny Adams odmítal. 

Policejní dozorce Cheyney se rozhodl promluvit si s kolegy Fredericka Baker. Podle jeho kolegů Baker opustil kancelář okolo jedné hodiny odpoledne a vrátil se okolo 15:30. Po dvou hodinách zase odešel. Po dalším prohledání se ale našel deník Fredericka Baker se zprávou – “24. srpna, sobota – zavraždil jsem mladou dívku. Bylo pěkně a horko.” Druhá věta má popsat počasí ten den. Kdo byl ale Frederick Baker?

Frederick Baker byl 29letý mladý muž pocházející ze zámožné a ve společnosti uznávané rodiny, která mu poskytla vzdělání. Před příchodem do města Alton pracoval jako učitel v nedělní škole, pracoval v Guildford, kde byl členem dvou literárních společností a také byl tajemníkem debatního kroužku. Údajně začal poměrně dost pít a z pozice tajemníka debatního kroužku byl vyhozen. Chtěl si vzít služku jedné dámy jménem paní Haydon, ale někdo poslal dopis plný podivných informací o Bakerovi, a tak bylo zasnoubení zrušeno. To dovedlo Bakera pít ještě více. Dokonce byl jednou v podezření z nalákání mladé dívky do nepoužívané křídové jámy, aby jí něco udělal. Tohle se ale zametlo pod koberec díky rodině Fredericka a rodina dívky se brzy odstěhovala z města pryč. 

Frederick Baker

Když se Frederick přestěhoval do Altonu, získal práci koncipienta u Williama Clements, ale jeho alkoholismus pokračoval. Alton bylo pivovarské město a snad každý pivovar Fredericka znal. Někteří lidé ho považovali za podivína. Měl tendence se přejídat. V hospodách byl schopný sníst několik vepřových koláčů, což je listové těsto plněné masem, poté vypil několik lahví tmavého piva. Někdy snědl velké množství syrových párků. A i když byl jednou podezřelý, nikdy neměl záznam v trestním rejstříku.

Vyšetřování koronera v případu vraždy Fanny Adams se konalo v hospodě Duke Inn nebo Duke Head, a to 27. srpna, některé zdroje uvádí 29. srpna. Frederick Baker stále trval na tom, že je nevinný a ve vraždě Fanny Adams nehraje žádnou roli. I tak byl ale převezen do vězení ve Winchester, kde čekal na soud a mezitím pokračovalo vyšetřování. 

V říjnu přišel s výpovědí další svědek jménem Alfred Vince. Mladý chlapec vypověděl, že Fredericka Baker viděl odcházet z chmelnice okolo druhé hodiny odpoledne v sobotu 24. srpna. Baker byl celý od krve a zastavil se u řeky, aby se umyl a poté si dal nějaké dva předměty do kapsy, jeden z předmětů měl být malý nůž. 

Frederick Baker byl ve vězení Winchester vzorným vězněm a stále odmítal vinu. Soud se konal 5. a 6. prosince 1867. Minnie Warner byla dostatečně velká na to, aby svědčila u soudu, bylo jí 8 let stejně jako Fanny, a tak byla prvním svědkem. Během procesu jí byla dána velká panenka, aby se tolik nebála. Soudu řekla, že jí, Lizzie a Fanny Adams dal Frederick Baker peníze, poté si šly sbírat ostružiny a Baker je sledoval, jak si hrají. Pak Fanny unesl.  Dalšími svědky byly Harriet Adams a paní Gardner a vypověděly, že Fredericka Baker potkaly u chmelnic, když odpoledne hledaly Fanny. 

U soudu byl přítomen i spolupracovník Fredericka Baker, který vypověděl, že v den vraždy Fanny Adams spolu seděly v hospodě Swan Inn, a že byl Baker velmi učenlivý. Baker na to odpověděl, že chtěl být vždy řezníkem. Právník Fredericka Baker informoval soud, že je Baker ve skutečnosti šílený. Otec Fredericka Baker vypověděl, že jeho syn trpěl v dětství častým krvácením z nosu a velkými bolestmi hlavy a údajně sám otec měl také tendence k šílenství. Jeho bratranec byl poslán do psychiatrické léčebny asi čtyřikrát a jeho sestra údajně zemřela na mozkovou horečku. U soudu zaznělo, že si Frederick chtěl vzít život po nešťastném vztahu. 

Frederick Baker nebyl napřed shledán vinným z důvodu šílenství. Došlo k dalšímu slyšení, které trvalo 50 minut a tentokrát byl Frederick Baker shledán vinným a byl odsouzen k smrti. Před vykonáním trestu smrti Frederick Baker napsal rodičům Fanny Adams, že lituje toho, co udělal. V dopise bylo napsáno, že ho najednou popadla touha Fanny unést a zavraždit. Prý ho rozčiloval její pláč, ale zavraždil ji bez jakéhokoli mučení a požádal je o odpuštění. 

Pomník Fanny Adams

24. prosince 1867 byl Frederick Baker pověšen na šibenici ve vězení Winchester před očima 5 000 lidí. 

Někde jste mohli vidět nebo slyšet anglický výraz “sweet Fanny Adams”, tedy v češtině “sladká Fanny Adams”. Málokdo ale ví, jaký původ tento výraz má. Výraz vznikl o dva roky později v roce 1869 mezi námořníky, kteří přirovnávali obsah jejich konzervovaného masa k ostatkům Fanny. Z toho se postupně stal eufemismus pro „sladké nic“. 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.